| Úvod |
| Plakáty |
| Kontakty |
| Soutěže |
| Akce |
| Oddíl MOP Orlíci |
| Ekocentrum |
| Fotogalerie |
| Nabídka výukových programů |
| Naučné stezky |
| Český svaz ochránců přírody |
| Agentura ochrany přírody a krajiny České Republiky |
| Natura 2000 |
| Časopis Ochrana přírody |
| Houbareni.cz - atlas dřevin |
| Houbareni.cz - atlas hub |
| Obojživelníci České Republiky |
| Výroční zpráva za rok 2023 |
| Výroční zpráva za rok 2022 |
| Výroční zpráva za rok 2021 |
| Výroční zpráva za rok 2020 |
| Výroční zpráva za rok 2019 |
| Výroční zpráva za rok 2018 |
| Přihlášení |
Původně byla zřízena na levém břehu Skuhrovského potoka úpravou pramenu, který vytéká u paty svahu přilehlého lesa. Sloužila jako zdroj pitné vody pro chataře na Studené Hůře (chatová oblast České Třebové). V době před Protektorátem byla u studánky osazena pamětní deska s nápisem "Zřízeno za lesníka Štěpánka". Za Protektorátu však byla tato deska poničena a k jejímu obnovení již nedošlo.
Pravděpodobně až po válce byla studánka zásluhou p.Kašpara upravena a voda z pramenu převedena potrubím pod korytem potoka na pravý břeh a stala se tak pohodlně přístupnou. Výtok tvořila ocelová trubka obložená velkými kameny spojenými betonem. Po četných povodních provedly Lesy ČR s.p. rozsáhlou úpravu koryta Skuhrovského potoka, kdy mimo jiné byly břehy potoka osazeny výdřevou a současně vybudovány četné příčné dřevěné splávky za účelem zpomalení toku vody a vytvoření tůní pro vodní faunu. Součástí této úpravy bylo i okolí studánky. V letech 2010 - 2021 došlo několikrát v důsledku velkého průtoku vody v potoce k jeho vylití až za břehovou hranu dřevěného opevnění a vymletí nezpevněné zeminy na vnější straně opevnění. Při tom došlo i k podemletí kamenného opevnění s výtokem studánky a jeho zřícení do koryta potoka. Došlo k poškození přívodního potrubí a voda časem přestala vytékat. Díky iniciativě p. Ing. Michala Kadlece z České Třebové a partě jeho přátel, bylo v létě roku 2022 poškozené potrubí nahrazeno novým a současně byl z přírodního kamene vyskládán nový výtokový objekt. Studánka se svou kvalitní vodou tak dále slouží pro občerstvení pěších turistů a cyklistů i pro odběr vody na další domácí využití.
Z iniciativy místní organizace ČSOP Podorlicko byla pak v rámci akce plošné obnovy značení studánek na Skuhrovském potoce osazena i novou informační tabulkou s názvem studánky a QR kódem s možností získání podrobnějších informací. Pro pojmenování studánky byl v minulosti také používán název Kašparova, Karlova, Frantova nebo V Dolech.
V roce 1999 byla Sdružením Mladých ochránců přírody ČSOP a Lesy ČR s.p. vyhlášena celostátní kampaň s názvem "Zachraňme studánky". V této souvislosti se od roku 2000 zabývá průzkumem studánek v okolí České Třebové i základní organizace Českého svazu ochránců přírody Podorlicko Česká Třebová spolu se studenty místního gymnázia.
Výsledky prováděných průzkumů jsou pak předávány do vytvořeného Národního registru pramenů a studánek (www.estudanky.eu). Výše popsanou studánku zde nalezneme pod číslem 5017 s názvem "pramen Štěpánkův" - dnešní studánka s výtokem na pravém břehu potoka. Číslem 14301 je označena "Štěpánkova studánka" - původní vodní zdroj na levém břehu potoka. Pro současné turistické označení se vžil název "Štěpánkova studánka" i pro "pramen Štěpánkův".
V době 2. světové války se Skuhrovský potok stal hranicí Sudet a vzhledem k tomu, že převážná část studánek byla v minulosti zřízena na levém břehu potoka, tak pro většinu stávajících trempských osad ze Studené Hůry to znamenalo ztrátu zdrojů pitné vody. Pro toto území se ujal název "Na Hraničkách". Ve snaze nahradit nedostupný zdroj vody za hranicí, byl upraven vyvěrající pramen z pukliny ve skále u cesty vedoucí podél potoka na české straně. Do pukliny byla zabudována ocelová trubka a vznikla tak nová studánka na české straně hranice. Název "Naše studánka" tak pravděpodobně znamenal že je to studánka česká, sloužící českým osadníkům Studené Hůry. Péči o tuto studánku převzalo několik generací rodiny Jeníkovy. V letech 2020 až 2023 došlo nad touto studánkou vlivem působení kůrovce a vlivem větru k četným vývratům smrkového porostu a následnému statickému narušení skály a jejích puklin. Důsledkem toho pak byla devastace stávajícího pramenu. Obnova této studánky by byla velice problematická. Svědčí o tom několik faktorů. Stávající lesní porost je nestabilní a dochází k dalším vývratům, obnažená skála nad studánkou se rozpadá a vyvěrání vody nového pramenu je těsně nad úrovní přilehlé cesty a tím dochází ke kontaminaci pramenu povrchovou vodou. V Národním registru pramenů a studánek je tato studánka označena číslem 5018. V místních mapách pak pod číslem 39.
Tuto poměrně velkou studánku s vydatným dvojpramenem objevíte na pravém břehu potoka v těsné blízkosti odpočívadla u jedenáctého zastavení naučné stezky. Okolí studánky bylo oblíbeným místem výletů pro obyvatele České Třebové již v době první republiky. Nedaleko od pramene byla postavena vůbec první chata (srub) v údolí. Postavil ji Jindřich Jeník starší spolu se svými přáteli. Při její stavbě byla také zbudována studánka. Později chata i studánka zanikly, ale vydatný pramen vytékal dál ze skalní dutiny pod kořeny mohutného buku. Studánka byla znovu upravena do dnešní podoby v roce 2002 při příležitosti otevření naučné stezky. Velký podíl na obnově studánky a zřízení odpočívadla má podnik Lesy ČR s.p. Při troše štěstí tady můžete objevit i zajímavé živočichy jako třeba mloka skvrnitého nebo v nedalekém jezírku různé vodní živočichy. V Národním registru pramenů a studánek je tato studánka označena číslem 5019. V místních mapách pak pod číslem 40.
V minulosti bývala také nazývána Pod Kalvárií. Nachází se na levém břehu potoka za mostkem při odbočce cesty ve směru na Palici. Byla upravena zásluhou podniku Lesy ČR s.p. a patří k nejdéle využívaným studánkám. Voda obsahovala vyšší množství zinku a pro její účinky bývala také nazývána Prdlavka. Pramen tryská trubkou z kamenného obložení ze skály. Místo na ostrohu mezi Skuhrovským potokem a periodickým potokem z Mločího dolu je léta využíváno výletníky. Je zde trochu nešetrně vůči okolním stromům využíváno ohniště, což zvláště v současných dobách sucha a nedbalosti některých výletníků je pro okolní lesní porost velmi nebezpečné. Strmá romantická skála Kalvárie skrývá puklinové jeskyně. V Národním registru pramenů a studánek je tato studánka označena číslem 5020. V místních mapách pak pod číslem 41.
V celém údolí Skuhrovského potoka existuje ještě celá další řada zmapovaných pramenišť a studánek, ale za dlouhé roky jejich existence se některé staly veřejně nepřístupnými, protože se nachází na soukromých pozemcích nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Pro úplnost tohoto materiálu je třeba uvést i jejich stručný popis podle Národního registru pramenů a studánek:
Výše uvedené údaje byly čerpány z archivu průzkumu a mapování studánek studentů Gymnázia v České Třebové, ZO ČSOP Podorlicko Česká Třebová a Národního registru pramenů a studánek. V blízkém okolí města Česká Třebová se podle uvedeného registru nachází více než 200 studánek a pramenů což je nejvíce v Čechách. Tato jedinečnost určitě patří k turistickým zajímavostem města.
Dostupné publikace:
